Když jsem se před dvaceti třemi lety rozhodoval, zda se pustit do podnikání v oblasti rybaření, ani jsem v podstatě netušil, co všechno to obnáší. Nejenže jsem neměl s podnikáním žádné zkušenosti, ale neměl jsem na to ani prostředky. Na druhou stranu jsem měl obrovskou chuť to zkusit, a ta také nakonec zvítězila.

Moje první výrobky vznikaly v panelákovém bytě a jednalo se převážně o různá suchá těsta, krmítkové směsi, boilie a boilie směsi. Z počátku to nebylo vůbec jednoduché. Neměl jsem vlastně ani auto, abych mohl zboží rozvážet a také téměř neexistovaly soukromé obchody, které by moje zboží mohly nakupovat. Navíc stávající prodejny měly často zákaz nakupovat od soukromníků. Z těchto důvodů se mi podařilo svými výrobky zásobovat dvě prodejny v Praze a několik dalších v ostatních městech. Bylo dobré, že po „revoluci“ si mohli mnozí rybáři otevřít vlastní obchody - ti se pak následně stali mými odběrateli. Mé výrobky se staly poměrně známými a úspěšnými. Bohužel ale vázla distribuce, protože síť maloobchodních prodejen zatím příliš nefungovala. Rozhodl jsem se tedy pro zřízení zásilkové služby a výrobky inzeroval v časopise Rybářství, tehdy jediném rybářském časopise u nás. Ohlasy se dostavily v silné míře a já byl doslova zasypán objednávkami. Díky obrovskému zájmu se pak vyřizování objednávek protáhlo až na dva měsíce, což samozřejmě nebylo pro zákazníky dobré. Pronajal jsem si tedy poblíž Prahy starší dům a v něm zřídil výrobu tak, abych byl schopen včas vyřizovat všechny objednávky. Postupně jsem začal zaměstnávat i brigádníky. V té době jsem pracoval 14 - 16 hodin denně, abych stačil pokrýt poptávku. Velmi mě to ale bavilo, protože jsem viděl, že to co dělám, má smysl. Rovněž jsem byl potěšený kladným ohlasem rybářů, kteří používali mé výrobky a na své konto si připsali pěkné úlovky.

Postupně se začala rozrůstat síť maloobchodních prodejen, objednávky na zásilkové službě rostly a zájem o mé produkty projevily i některé velkoobchody z české i slovenské republiky. Až do té doby probíhala výroba zboží téměř výhradně ručně. Znovu jsem se tak dostal do situace, že jsem nestíhal vyrábět. Hledal jsem tedy řešení. Bylo nutné nakoupit velké míchací a balicí stroje. Začal jsem tedy navštěvovat výstavy s balící technikou a hledal firmy, které by vyřešily moji představu. V dnešní době je samozřejmě vše daleko jednodušší a přes internet seženete úplně všechno, ale tehdy to rozhodně bylo problematické. Po několika týdnech pátrání jsem našel vše potřebné, ale objevil se další problém. Výrobní prostory, které jsem měl poblíž Prahy, začaly být příliš malé. Hledal jsem tedy větší objekt a díky velké náhodě a ve velké míře také díky mému otci, jsem svou výrobu přestěhoval do Pelhřimova. Na jednu stranu obrovská úleva, na druhou stranu spousta bourání, přestavování, rekonstrukce atd., což samozřejmě nebylo možné zrealizovat okamžitě. Vždy dle prostředků jsem kousek po kousku vylepšil a zařídil.

Po zakoupení balícího stroje se výroba rozběhla naplno, a díky tomu jsem byl schopen vyrábět dvacetkrát více krmení, než před tím ručně. Zakoupil jsem nákladní auto na rozvoz zboží, a tak prodej začal strmě narůstat. Dá se říci, že tehdy v roce 1996 začala vlastně nová éra. Postupně jsem začal rozšiřovat sortiment a začal dovážet suroviny pro výrobu krmiva z celého světa. Zní to samozřejmě jednoduše, ale v té době to obnášelo spoustu žádostí, povolení, celního vyřizování, kontrol atd.

Kromě vlastních výrobků jsem také na náš trh chtěl dovézt i jiné značky, převážně z velké Británie a Holandska, o kterých jsem se dozvěděl díky zahraničním časopisům, které samozřejmě v té době ještě známé nebyly. Mezi jedny z prvních firem patřil i všem, dnes dobře známý, Rod Hutchinson a s ním i další společnosti specializující se na kaprařinu. V té době začaly vycházet nové rybářské časopisy, což přineslo určitě více informací i v kaprařině a ovlivnilo rozvoj u nás. Samozřejmě vznikaly i nové firmy zabývající se buď výrobou nebo dovozem rybářských potřeb a i těch, které se specializovaly na kaprařinu.

My jsme přibližně v roce 2000 začali vyrábět speciální boilie směsi, které se staly velmi úspěšnými a skvěle fungují dodnes. Příkladem je například mix Robin red, který nachytal obrovské množství velkých ryb a poprvé jsem ho použil v zimě na Cassienu a dočkal se krásných kaprů o váze 26,5kg a 27,20kg. Francouzský Cassien vůbec a i další vody fungovaly jako testovací revíry pro mé nové nástrahy. Směs Robin red jsem zvolil záměrně, protože na Cassienu nebylo jednoduché kapry chytit.

Velmi mi záleží na tom, aby má nástraha, než půjde do prodeje, byla vždy řádně, alespoň dva roky, testována na různých vodách v Evropě. Nebylo v mých silách to zvládnout, a proto jsem začal spolupracovat s tzv. „testery“ - zkušenými rybáři, kteří jezdili za kapry co možná nejčastěji, čímž mi samozřejmě mohli být velmi nápomocní.  Vždy jsem si zakládal na dlouhodobé spolupráci a loajálnosti vůči naší značce. Proto jsem velmi rád, že postupem času se ucelil opravdu skvělý tým férových a kaprům oddaných spolupracovníků a kamarádů, kteří své výsledky a zkušenosti prezentují v různých časopisech. Jistě tak běžným rybářům, kteří nemají tolik času, přináší důležité informace a rady. I díky těmto „testerům“ máme dnes v prodeji směsi jako je například Biosquid, Biocrab nebo třeba Kořeněný tuňák. Tyto nástrahy zná snad každý a prodávají se úspěšně i v ostatních státech Evropy.

Nerad bych ale zapomněl na výrobek, který přišel na řadu o něco později, a na který, nebojím se napsat, jsem pyšný, a tím jeamino complex. Jedna jediná lahvička různé příchuti obsahující vše potřebné do boilie směsi. Tyto amino complexy si získaly velkou oblibu právě díky jednoduché přípravě a skvělým výsledkům v podobě pěkných úlovků. Dnes již existuje dlouhá řada příchutí a určitě si každý vybere. K této řadě výrobků jsem následně zařadil amino dipy, exkluzivní esence a také vlastní pop up z receptur výborně fungujících boilie směsí. V neposlední řadě mám radost i z návazcových šňůrek, které se dobře ujaly nejen v naší zemi.

V roce 2001 se nám podařilo koupit rybník Hejlov, který má rozlohu 24ha, a kde jsem si mohl začít plnit svůj další sen. Vždy jsem si přál vlastnit revír s velkými rybami, což se mi také splnilo. Zhruba ve stejnou dobu mě několik známých anglických kaprařů přivedlo k myšlence začít vydávat svůj vlastní časopis. Vlastně to byl hlavně Tim Paisley, a proto se časopis jmenuje Kapří svět. Začala nová práce s novými lidmi jako například Steve Briggs, Bill Cottam, Simon Crow, Andy Chambers, a to mě baví dodnes. Přinášet našim rybářům nové poznatky, výrobky a snad i rady.

Je to pro mě velmi zajímavé ohlédnutí se zpět. Jaká byla situace tehdy a dnes. Před více jak dvaceti lety u nás téměř nebyly žádné produkty k chytání kaprů. Každou esenci nebo třeba návazcovou šňůrku jsme si velmi považovali. Rovněž jakékoli informace o chytání kaprů byly téměř nedostupné. V dnešní době je rybářský trh doslova zasypán všemi možnými výrobky a rovněž v časopisech, kterých v dnešní době vychází několikanásobně více, než před dvaceti lety, se dočtete spoustu poznatků z celého světa.

V současné době se snažíme prosadit se svými výrobky i v ostatních zemích Evropy, podílíme se na vydávání magazínu Kapr & Kapří svět, jsme sponzorem a zároveň výhradním zástupcem World Carp Classic - nejprestižnější soutěže v lovu kaprů, pro ČR a SR. 

Na závěr bych chtěl poděkovat všem našim zákazníkům, kteří svojí přízní napomohli tomu, že již 23. rokem pro ně můžeme připravovat rybářské krmení. Další dík patří všem našim zaměstnancům, spolupracovníkům a testerům za jejich skvělou práci.

Přeji hodně pěkných zážitků při rybaření, spoustu pěkných úlovků, ale i zdraví a štěstí v osobním životě.